Reklama
 
Blog | David Kňourek

Drahé zdravotnictví a levný Paralen

Respekt v článku Sofiina volba českého zdravotnictví (37/2006) poukazuje na celosvětově narůstající rozpor mezi možnostmi dnešní medicíny a možnostmi jednotlivých států tuto medicínu financovat.  Dotýká se tím problému dnešní tzv. vítězné medicíny. Jsem tu, umím léčit, ale ne všechny.

Zaplať nebo zemři

Titulek jistě spíše vhodnější do bulvárního média se stává
každodenní realitou například ve Velké Británii. Čekací listiny na plánované
operace srdce (CABG, coronary artery bypass graft) zde spolehlivě každý rok
připraví o život stovky pacientů. Chtělo by se zvolat: „Potřebuje operaci, tak
kde je problém?“ Problém je již roky jasný a známý. Moderní léky, léčebné prostředky
a operace sice mohou navrátit zdraví a zachránit život, ale jsou velmi drahé a
i výkonné ekonomiky musí zvážit jejich „uvolnění“ do veřejného zdravotnictví. Problém
se netýká pouze operací a v původním článku zmíněných očkovacích látek. U
onkologických pacientů není problém léčit měsíčně za desítky tisíc korun. Britskému
pacientovi nezbývá tedy nic jiného než čekat nebo dezertovat do soukromého
sektoru, kde jsou čekací doby podstatně menší. Skoro komicky působí případ britského
pacienta čekajícího na tzv. balonkovou angioplastiku (PTCA, percuteaneous
transluminal coronary angioplasty). Šťastnou náhodou se dostal na uvolněné
místo v čekací listině po někom jiném. A přežil.

Na české frontě zatím klid

Reklama

Český občan může zatím klidně spát, alespoň co se týká uvedených
operací srdce. Hustotou nemocničních center provádějících zmíněnou balonkovou
angioplastiku se Česko řadí k světovým gigantům. Čekací doby jsou u nás
přijatelné a noviny nepíší o úmrtí v čekacích listinách.  Navíc ČR patří k zemím s relativně nízkým
podílem přímých výdajů obyvatelstva na zdravotnictví. Naproti tomu do českého
zdravotnictví nepřichází zdaleka tolik peněz jako do britského. Je tedy patrné,
že alespoň v této otázce již u nás Sofiinu volbu někdo učinil.

Je třeba zabít Paralen?

Okrádáme ale vždy někoho jiného, pokud zavádíme drahý nový
lék nebo léčebný postup? Ne vždy. Platilo by to v systému, který nemá
rezervy, a to ten český jistě není. Ročně se utratí za běžné levné volně
prodejné léky (Paralen, apod. ) stovky milionů. Jistě, kapka v moři dvacetimiliardového
rozpočtu, ale někde se začít musí.